Úvod » Reporty

SILLYHILL MOUNTAINBOARD CONTEST VOL.4 REPORT

publikováno 10.09.2008 (aktualizováno 16.09.2008)

V sobotu ráno vyrážím autem směr Havlíčkův Brod, v kufru mám dvě desky a hrozně se těším. Počasí slibuje hodně povedený den, jenom mám trochu obavy, že trať crosky bude vyschlá a tudíž pekelně rychlá. Asi v 10 hodin parkuji v prostoru mountainbardového parku v Horní Krupé a zdravím se s Jirkou z Rakovníka, který  tam je už od pátku. V tu dobu už tam je hodně lidí a ještě víc aut. Chvíli jen tak zevluji a při pohledu na trať mi je jasné, že bude asi ještě rychlejší, než jsem si myslel. Vracím se k autu, abych se převlíknul a pochystal desky. Důkladně tejpuji kotník vyvrknutý z dropu na Hůrce. Rozhoduji se pro Comp16, který jsem si půjčil od Renny a dal na něj svoje červené eggy. Vůbec nevím, co to udělá, protože jsem na nich ještě nejezdil. První rozjezdy dávám z hrbů pod  rozjezdem. Kupodivu to není tak hrozné, ale pak jsem si uvědomil, že mám ještě hodně podfouklý kola, takže si od Jirky půjčuji pumpičku a přidávám na tlaku. Faktem je, že ve srovnání s mým MBS Pro6, je Comp16 neskutečně stabilní. První jízdy z vrchu - první, druhou i třetí klopenku projíždím relativně v pohodě, problémy mám před čtvrtou klopenkou, tam mě to pokaždý hodí někam úplně do řiti a končím na držce. Ze šesti jízd projíždím celou trať tak asi třikrát. Je mi absolutně jasný, že v závodech se rozhodne v první klopence, do které se v podstatě skáče a v které se taky dají očekávat ty největší tlamy. Skoky raději vůbec nezkouším, protože by to můj kotník asi už nerozdejchal. Začíná být docela pařák, dávám dvě pivka, který v tom horku rychle cítím, a tak si  jdu ještě zajezdit. Po poslední jízdě se stavuji u Zeldova stánku a registruji se na závody v kategoriích boardercross a slalom. Mezitím už  v druhé půlce parku začaly závody travních lyžařů, kteří mají stejný dojezd s námi, takže se přestává jezdit. Horko je čím dál větší, dávám další pivko a doufám, že závody lyžařů rychle skončí. Bohužel asi něco neklaplo v organizaci a tak se to neskutečně protahuje. Většina mountainboardistů už je dost vypruzelá, je horko a všichni chtějí jít jezdit. Ale trvá to asi ještě hodinu, než Zelda odstartuje první trojici. Já jedu společně s se Slávkem a Pítem. Popravdě, nejsem ze Slávka moc nadšenej, páč jezdí jenom v trenýrkách, bez jakýchkoliv chráničů, takže případný crash nebude nic moc, ale co se dá dělat. Přichází na nás řada, stojím v prostředním boxu, vlevo Pít a vpravo Slávek. Hned po startu se Slávek sráží v první klopence s Pítem a já následně narážím do Píta. Naštěstí se mi podařilo dost rychle postavit zpět na prkno a jedu dál, přede mnou Slávek. Rozhozený padám ještě jednou před čtvrtou klopenkou, rychle nahoru, poslední hrby před cílem a jako druhý se postupuji do dalšího kola.Vyvláčím se s mountem nahoru a praštím sebou do trávy, abych orazil. Kolem mě jde Hardy a oznamuje mi, že jedem spolu. Tak to je v řiti, Hardy je kurva dobrej, to vím. Už si ani nevzpomínám, kdo byl ten třetí s námi. Každopádně během chvilky vidím Hardyho na startu, jak na mě pokřikuje, kde sem, že už se jede. Tak to je v prdeli, vůbec nejsem pochystanej, narychlo obouvám boty, jednu tkaničku nezávazanou, a drápu se na start. Těsně před startem si uvědomuji, že nemám ani zapnutej páteřák, ale to už se jede a já přeskakuji první hrby, najíždím do klopenky, kterou nedávám a končím luxusním přeletem za koping, přímo na prdeli, která v tom okamžiku poznala středověk, aniž by muselo přijít pár zfetovanejch negrů s letlampou... Závody pro mě končí, slalom, byl kvůli lyžníkům zrušen a slope style zas kvůli kotníku nejedu.Teď už jenom stánek s pivem a koukám na ostatní, což zas není tak špatný, protože je na co. Luxusní pojezdy, fakt tělo na tělo a atraktivní držky. Nakonec vyhrává Szaman z Polska, druhý je Zub (Dirtyriders) a třetí Vencajt (Boneshaker). Patnáct minut přestávky a začíná slopestyle. Nádherný polety a hustý a stylový triky  v podání všech zúčastněných. Jednoznačně diktuje Polák Skubiš, který je MBS sponzorovaný rider, který také slopestyle vyhrává, na druhém místě Hanzek (Dirtyriders) a třetí Jonáš (Boneshaker), jehož dlouhý a vysoký one-foot byl fakt lahůdka.  Následuje velice příjemná koupačka v místním kačáku a definitivní přesun na strategickou pozici u stánku. Tam už Stone, který kvůli zlomený ruce nejezdil, dává do placu láhev rumu, asi bude veselo. No ti co tam, byli, ví že veselo bylo, luxusní after chlasting. Takže až na pár drobností se všecko nadmíru podařilo, počásko skvělý, stejně jako organizace ze strany Boneshakeru. Tímto dík hlavně pořadájícímu Zeldovi a www.boneshaker.cz i všem ostatním jezdcům, divákům a také personálu stánku. Takže zase někdy příště. NT!

Amigo

 

Szaman a Gramec

 

Amigo

 

další viz galerie od Stona

 

 

Obrázky k článku

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek

Kategorie: ostatní

Návštěv: 60386
Dnes: 0
Online: 1

Naši sponzoři a partneři
  • leda h...

Aktualita

Video "Sezona 2014"
Průřez mountainboardovou sezonou roku 2014 po evropských destinacích..... Prvosjezd Sněžky, Polská liga, Němcký pohár, mezinárodní sjezd ve Francii, Mistrovství světa boardercrossu v Srbsku, to a mnohem více ve dvaceti minutách!

Kalendář akcí

« 07 / 2017 »
Po Út St Čt So Ne
     12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31      
Nejbližší akce



Astratex.cz - Svůdné spodní prádlo nejen pro vášnivé večery